KLUB ČESKÝCH TURISTŮ

Oblast Karlovarský kraj

FEDETICH. Tajemný mnich, zahalený kapucí. Původně farář kostela sv. Mikuláše, který se kvůli vínu nepohodl s knížetem Bodigorem, vládcem z krudumského hradu. Ten jej za neposlušnost nechal svrhnout do vytěžené šachty. Farářův duch střeží víno, které před knížetem dobře uschoval. Zle se však povede tomu, kdo by se ho snažil najít.

GULTUN. Král skřítků, vládce celého podzemí Slavkovského lesa. Velmi zlý, nemá rád hluk a tudíž ani lidi. Má na svědomí životy mnoha havířů i obchodníků, kteří projížděli pod horou Stolec, kde měl Gutun své sídlo. Kvůli hlučnosti správce a jeho společnosti způsobil i propadnutí celého hradu a zámku na hoře Krudum do země.

TAJEMNÝ HORNÍK. Kdysi dávno v jednom rudném dole u vsi Čistá parta horníků štole opustila svého zavaleného kamaráda ze strachu z dalšího závalu. Dlouho volal své kamarády a prosil o pomoc, než zemřel. Jeho duch od té doby obchází po štolách a způsobuje neštěstí - závaly horniny, nečekané vývěry podzemí vody i výbuchy plynu. Mezi horníky byl vždy k nerozeznání, jako jeden z nich. Jen jeho karbidka svítí jasněji a pronikavěji, aby lépe slábnoucím zrakem viděl při hledání skutečných viníků svého smutného osudu. Jeho touha po pomstě je tak silná, že mu brání rozpoznat ty pravé od nevinných.

LAKOMÝ HOSTINSKÝ. Kdysi dávno donutil hostinský z obce Třídomí zaplatit bohatého cizince desetinásobek skutečné ceny poskytnutý nocleh, jídlo a pití. Za to ho cizinec proklel. Od té doby se hostinskému nedařilo a nakonec zkrachoval. Nakonec se sám oběsil na stromě u cesty do vesnice. Od té doby potkávali lidé na cestách kolem Krudumu lehce průsvitnou postavu s bochníkem chleba pod paží, velkým kusem šunky v jedné a láhví vína v druhé ruce. marně se snaží nabízet pocestným jídlo. Jeho hamižný obličej ho vždy zradí a pocestný strachy uteče. Až lakomý hostinský najde někoho, kdo se nebude bát vzít si od něj nabízené jídlo, pak klatba pomine.

VĚČNÝ HLEDAČ POKLADŮ. Čas od času je možné potkat na svazích hory Krudum postavu s dlouhými vlasy a v potrhaném oděvu, jak divoce kope v zemi, cosi hledá a pro sebe si povídá „Kdeže jsem to chtěl ještě kopat ?“ Je to zcela jistě bývalý obchodník, který před mnoha lety uvěřil vidině snu o velkém a nádherném pokladu ze zámku, který kdysi na Krudumu stával. Podle čerstvých děr, které se dodnes na svazích Krudumu objevují je pravděpodobné, že nešťastník dodnes poklad nenašel.

LUPIČI Z HRADU PILKENŠTEJNA. Když pán z hradu Plikenštejna odjel do ciziny plnit své povinnosti vůči panovníkovi, ustanovil svého zástupce na hradě i nad panstvím. Nezvolil ale dobře. Správce se svými kumpány z dlouhé chvíle vyjížděli do okolí a přepadávali poklidné cestující. Neměli zlata ani zboží za potřebí a tak je házeli do Lobezského potoka. Jednou obrali i chudáka z vesničky Chalupy, otce početné rodiny. Chudák je proklel k největšímu zavržení a velkým mukám a od té doby za bouřek objíždí krajem jako skupina černých jezdců, divoce se prohání lesy a loukami v okolí bývalého hradu.

Plikenštejn, únor 2011

Foto: Ladislav Zoubek

Otevření hranic po roce 1989 umožnilo v roce 1994 prodloužit trasu až do „Zlaté Prahy“. Původně 320 kilometrů dlouhá trasa se tak prodloužila na tisíc kilometrů.

V posledních desetiletích prošly četné hrady a zámky v české části Hradní stezky rozsáhlou stavební a památkovou obnovou a po letech byly opět zpřístupněny veřejnosti. Dále se rozšířila i nabídka různých atrakcí, nočních prohlídek, středověkých jarmarků, předvádění dravců, hradních slavností a v neposlední řadě také skutečných hudebních lahůdek v atmosféře zámeckého či hradního prostředí.
Dnes už patří k Hradní stezce mezi Chebem a Prahou třináct hradů, zámků a jeden klášter. Svým významem patří tato trasa k významným turistickým projektům na mezinárodní úrovni.

Česká republika má na svém území celou řadu výjimečných kulturních a historických památek a řada z nich je i v Karlovarském kraji. Hradní stezka prezentuje v současné době Chebský hrad, Zámek Kynžvart, Hrad a zámek Bečov, Hrad Loket, Klášter Teplá, Vodní hrad Švihov, Zámek Nebílovy, Zámek Kozel, Zámek Hořovice, Souhradí Žebrák a Točník, Hrad Karlštejn, Hrad Křivoklát a Pražský hrad. Na německé straně jsou nejbližšími objekty Hradní stezky západním směrem zámek v Bayreuthu a hrad v Kulmbachu, a jihovýchodním směrem hrad Rebenstein a Nürnberg.

Z propagačních materiálů o Burgenstrasse / Hradní stezce je k dispozici katalog také v češtině a dostatek informací je i na webech uvedených v odkazech.

Chebský hrad (Císařská falc)

Foto: Ladislav Zoubek

„Nacházíme se na stráni, která vypadá jako obyčejná, ale opak je pravdou. Jedná se o unikátní mikrokosmos, jen jeho identita nebyla dosud patrná a příběh s ním spojený nebyl znám. A mně bylo ctí pracovat v rámci projektu na odkrývání pravdivého příběhu tohoto místa. Universum nám bylo nakloněno a příslovečná síla spolupráce propojila v jednou úsilí autora projektu, město jako zadavatele i konkrétní řemeslníky“.

Pak se pan architekt věnoval historii místa: „Po zrušení hřbitova v centru Sokolova byl roku 1877 na této stráni založen hřbitov nový a vedle křesťanského hřbitova byl zřízen i hřbitov židovský. V roce 1902 byla připojena nová část, to už se jednalo o území dnešního hřbitova, jak ho známe dnes. V původní části, už tehdy nazývané Starý hřbitov, bylo kromě zemřelých z tehdejšího Falknova (dnešní Sokolov), pochováno přes padesát vojáků z 1. světové války, kteří zemřeli v místní nemocnici. Následně ideologie nacismu rozpoutala nové válečné běsnění a v sousedství hřbitova byla od roku 1941 ukládána těla válečných zajatců z tehdejšího Sovětského svazu, kteří zemřeli v místním válečném lazaretu. Po druhé světové válce byl nad hrobem přibližně 2500 mrtvých vztyčen monumentální památník. Místo, kde se právě nacházíme, vypadalo ještě na jaře roku 2025 zcela nenápadně. Stromy a keře tu tvořily porost, který z velké části zakrýval pozemek a hřbitovní zdi. Nic nepřipomínalo, že tady na samém konci druhé světové války bylo pohřbeno sto až sto padesát nevinných židovských žen, které zemřely v koncentračním táboře Svatava během pochodů smrti. Mezi nimi byla i maminka tehdy 14 leté Evy Erbenové.

Druhá světová válka skončila a nacistickou mašinérii vystřídala komunistická diktatura. Z města a okolí byla odsunuta většina německých obyvatel. Na konci 60. let na židovský hřbitov přijely bagry a srovnaly ho se zemí. Zůstaly jen fragmenty krásně zhotovených hrobů. Také německé hroby pustly, neměl je kdo udržovat. Pak znovu přijely bagry a srovnaly se zemí i Starý hřbitov. Neušetřily ani starou kapličku se zvonicí, jejíž zvon doprovázel zemřelé na jejich poslední cestě. Zbyly tráva a stromy a sem tam zapomenutý kus náhrobního kamene. Místo zůstalo pusté a prázdné“.

Závěr proslovu pana arch. Chvojka ale nabídl optimistický výhled budoucnosti: „ Změnu přinesl až pád komunismu. Po desetiletích nesvobody a lhostejnosti k minulosti se učíme žít ve svobodě, zodpovědnosti a toleranci. Nechceme zapomenout na zlo, válečná a poválečná utrpení, ale chceme a musíme si je připomínat a poučit se z nich. Chceme být k sobě upřímní a umět si přiznat chyby. Chceme být smíření sami se sebou a s lidmi, kteří zde žili před námi. A proto se daří zdejší stráň, obraz jednoho mikrokosmu, opravovat a kultivovat. To všechno je skvělý předpoklad pro uzdravování lidských srdcí a myslí jako symbolické znamení naděje“.

Ladislav Zoubek, s laskavým svolením Ing. Arch. Jakuba Chvojky a PhDr. Vladimíra Bružeňáka

Momentka z odhalení plastiky za účasti paní Evy Erbenové

Foto: Ladislav Zoubek

Vesnický skanzen Doubrava nedaleko Lipové u Chebu nabízí malé muzeum, kde se podrobně seznámíte s tím, z jakých stavebních částí se statek Chebského typu skládal, jaké měl vybavení a jak se na něm žilo. Pestrou paletu zdobení štítů domů už pak budete „znaleckým okem“ vyhledávat sami. Nedaleko Doubravy jsou v obci Dolní Lažany další dvě venkovské usedlosti, datované do počátku 19. století. O pár kilometrů východněji leží v údolí Štibořského potoka vesnice Salajna, kde je koncentrace statků chebského typu největší v Karlovarském kraji.

Za silnicí č. 21 leží Manský dvůr s malým regionálním muzeem, ubytováním a restaurací (http://www.manskydvur.cz). Severně od Saljny najdete náročně zrekonstruovaný Chebský hrázděný statek Milíkov s expozicí Muzea Cheb. Příležitost poznat chebský statek máte během komentovaných prohlídek v rámci programu Hospodářův rok nebo třeba při srpnové akci Milíkovské dožínky.

V Popovicích nedaleko Mnichova ve Slavkovském lese zastupují lidovou architekturu Chebského typu venkovské usedlosti z první poloviny 19. století. Domy jsou většinou zděné, s hrázděnými patry a stavení doplňují hospodářské budovy. Ve středu vesnice stojí pozdně barokní kaple, uváděná jako „doklad doznívání barokního slohu v regionálních podmínkách na přelomu první a druhé čtvrtiny 19. století“. (https://pamatkovykatalog.cz/kaple-20236915).

Skanzen Doubrava

Foto: Ladislav Zoubek

Kynžvartské kyselky
Stranou značených turistických tras (a i kvůli tomu málo navštěvované) jsou třeba prameny na krátké naučné stezce Kynžvartské kyselky – tedy Liščí, Kančí a Jezevčí pramen. O 500 m blíž k Lázním Kynžvart najdeme upravený pramen Tereza a v lesíku za ním vyvěrá Devátá kyselka II. (skruž, jinak bez úpravy). Všechna tato místa jsou dostupná pěšky z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy.

Farská kyselka
Rád chodím také k minerálnímu prameni Farská kyselka. Ten se sice nachází na modré a červené TZT vedoucí z Mariánských Lázní, od vývěru Balbínova pramene v centru města Je to však 7 km daleko (a o 180 m výše), takže tu člověk mnoho lidí nepotká.

Prameny u obce Prameny
Nedaleko obce Prameny (směrem na Kladskou) najdeme hned několik přístupných minerálních pramenů. Prameniště Giselina a Rudolfova pramene je zastřešené a prostor nabízí i přírodní lehátka, která evokují sluneční lázně a zároveň připomínají zaniklé Lázně Prameny. O necelých 50 m vedle se na Pramenském potoce nachází Nový pramen, zvaný také Prutovka. Po proudu směrem k obci objevíte ještě nově upravené místo a vývěr Barochova pramene. Ten nese jméno na počest zesnulého Františka Barocha, pracovníka správy CHKO Slavkovský les a objevitele vstupu do středověkého dolu Jeroným, dnes národní kulturní památky. K Barochovu prameni
vede modře značená odbočka z rozcestí v obci Prameny. Posilněni uhličito-železitou minerálkou jistě zvládnete také vycházku nad obec po obnovené křížové cestě se čtrnácti zastaveními, jež vede k dnes pobořené kapli Panny Marie. Začátek této neznačené stezky je v ulici u autobusové zastávky, nedaleko rozcestníku „Prameny“.

Grünská kyselka
O Grünské kyselce mezi obcemi Nová Ves a Louka je těžko věřit, že toto místo patřilo k jedněmz nejoblíbenějších výletních míst, disponující restaurací, stáčírnou a ambicí na vybudování lázní. I v současnosti si však k prameni pod slušivým altánem lidé jezdí pro
zdraví prospěšnou vodu. Budeme-li věřit rozborům, tak víc hořčíku, který je pro náš organismus nesmírně důležitý, v přírodním vývěru minerálky jinde na světě nenajdeme. Minerálka je stáčena ve velkém i z blízkého vrtu a prodává se pod názvem Magnesia.

Siardův pramen
Siardův pramen u obce Mnichov sice nepatří mezi minerální vody, od kostela sv. Petra a Pavla k němu však vede nenáročná stejnojmenná naučná stezka. U autobusové
zastávky v obci stojí smírčí kříž. A když už jsme v Mnichově, proč se nepodívat o necelé 3 km dále na vesnickou památkovou zónu v Popovicích?

Radioaktivní prameny
O léčbě radonovou vodou v Lázních Jáchymov jste už asi slyšeli – a třeba jste i absolvovali tamní léčebnou kúru. V Karlovarském kraji ovšem najdete ještě další dva prameny s radioaktivní vodou, a to v přírodním prostředí a volně přístupné. V srdci přírodního parku Halštrov na Ašsku, konkrétně v osadě Dolní Paseky je jeden z nich dokonce jímán a přímo nad pramenem najdeme vztyčený altán. Zato Radonka – pramen Břetislav u Plesné je v lese a pěkně upravený.

Radonka – pramen Břetislav u Plesné

Foto: Ladislav Zoubek

Před porcelánkou je pro klienty připraveno pohodlné parkování a vedle vstupu směrem k Návštěvnickému centru najdete obchod s výrobky porcelánky (označen jako "SHOP").

Návštěvnické centrum Thun 1794 největšího výrobce porcelánu v České republice společnosti Thun 1794 v porcelánce v Nové Roli je od roku 2013 vyhledávaným zážitkovým cílem v Karlovarském kraji, které ročně navštíví přes deset tisíc návštěvníků z celého světa.

Návštěvníci jsou přivítáni v Porcelánové zastávce - vstupní bráně Návštěvnického centra. Zde si mohou zakoupit vstupenku na některý z programů a prohlídek a prohlédnout muzeum porcelánu Nová Role. K dispozici je i kvalitní sociální zázemí a venkovní odpočinkové plochy se stojany na kola a houpačkami pro děti.

Prohlídky pro veřejnost jsou k dispozici každý den od pondělí do pátku v časech 10:45 a 13:45 pro individuální klienty, skupiny mají vlastní rezervace.
Součástí návštěvnického centra je i Porcelánová školička , kde si mohou především děti, ale i dospělí vytvořit svůj originální výrobek formou dekorace porcelánu. V hlavní turistické sezóně od května do konce září jsou k dispozici i soboty v časech 10:00 a 12:00.

Celý program probíhá za doprovodu porcelánové výroby znalých průvodců, kteří zajišťují mluvený komentář i během projekce filmu o výrobě porcelánu a následně prohlídky výrobního závodu.

V rámci prohlídky si návštěvník prohlédne galerii současné výroby porcelánu, dozví se historická fakta o porcelánové značce Thun 1794 a místní výrobě, zamíří do kina na film a nahlédne pod pokličku samotné porcelánové výroby - tradičního řemesla Karlovarského kraje, nechybí ani recept na výrobu porcelánu.

Návštěvnické centrum Thun 1794 provozuje Archa Loket z.s., jedním z průvodců je náš nový člen KČT, odbor Krušné hory Sokolov :-)

Před prohlídkou doporučuji předběžnou rezervaci nejlépe prostřednictvím e-mailu fabriktour@thun.cz nebo na tel.: 776 205 010 a 776 205 025. Více informací najdete na www.fabriktour.cz.

Těšíme se na vaši návštěvu

Provozní hala v Thun 1794 a.s.

Foto: Ladislav Zoubek

Lučinsko-svatoborský vodopád

Kolik znáte dvojvodopádů na soutoku dvou potoků? Ten Lučinsko-svatoborský na západním okraji Doupovských hor je před zraky turistů skrytý částečně pod silnicí z Dubiny do Dopovského Hradiště, kousek nad autobusovou zastávkou Doupovské Hradiště, Svatobor, rozc. Sestup svahem ze silnice je krkolomný, ale stojí za to. Na skalním čedičovém stupni je tu soutok Svaotoborského a Lučinského potoka, pod kterým si ještě voda přibližně dalších 20 m razí cestu čedičem, než se koryto může rozšířit. Svatoborský vodopád je vysoký asi 3,5 m, s menším průtokem, než Lučinský vodopád. Tady padá voda jen z výšky asi 2 m, ale má větší průtok. Soutok potoků je pod oběma vodopády.

V lokalitě severně nad Svatoborem byste našli ještě Vodopád u Pstružného potoka a západně od Velichova ještě Petrovský vodopád, oba s výškou kolem 4 m. Ty jsou už ale ve vojenském újezdu a běžnému turistovi nepřístupné.

Pokračování příště.

Lučinsko-svatoborský vodopád

Foto: Ladislav Zoubek

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byly Abertamy rukavičkářskou metropolí tehdejšího Československa. V kdysi hornickém městě se už od konce 18. století přestávala vyplácet těžba stříbrných a cínových rud. Lidé se museli přizpůsobit novým podmínkám a naučit se nová řemesla, aby si zajistili alespoň skrovné živobytí. A jak už to bývá, mnozí se vypracovali a založili v Abertamech rukavičkářské manufaktury i větší podniky.

A tak se dostáváme k vile Felicitas, kterou rodina pojmenovala po své dceři. Vilu nechal Alfréd Zenker postavit v areálu své rukavičkářské firmy někdy na počátku dvacátých let 20. století. Podniku se dařilo a při prohlídce poznáte, že se na stavbě nemuselo příliš šetřit. Přesná data ke stavbě se v archivech prozatím nepodařilo dohledat, stejně tak není prozatím doloženo ani autorství projektu původní stavby a přestavby ve třicátých letech. Řešení stavby s prvky tzv. „Raumplanu“, s použitím stavebních prvků i dostupného nejmodernějšího technického vybavení té doby ale odkazuje na školu Adolfa Losse. Nicméně dle pamětníků měl vilu stavět švýcarský architekt. Nejpravděpodobnějším autorem by tak mohl být švýcarský architekt Heinrich Scherrer, který působil například na Sokolovsku. Dalším architektem, který se na stavbě, či přestavbě vily Felicitas mohl podílet je Karl Ernstberger, který v Abertamech navrhl například budovu rukavičkářské školy (dnešní Základní škola).
Aby se dcera Felicitas mohla na vozíku volněji pohybovat a nemusela trávit veškerý čas uvnitř domu, nechal v rámci přestavby vily v roce 1936 Alfréd Zenker přistavět k domu prosklenou lodžii.

Po znárodnění v roce 1946 Zenkerovi vilu opouští. Více o dalším pohnutém osudu rodiny se návštěvníci dovědí při komentovaných prohlídkách objektu.

Celý článek i s fotogalerií vyšel v časopise TURISTA 10/2025

Pro výjimečnou zachovalost se vile Felicitas přezdívá vila Tugendhat Karlovarského kraje.

Foto: Ladislav Zoubek

Komentované prohlídky začínají 4. 4. 2026 v 14:00 a 15:00 hodin, sraz je u tzv. bývalé lesní správy čp. 2 hned pod zámkem, pro účastníky špacíru prohlídka zdarma. Za poplatek pak můžou zájemci degustovat a můžete si i nakoupit produkty pálenice. Rozloha sklepeních vám zaručeně vyrazí dech a prohlídnout si budete moci i sopečnou pumu!

S ubytováním ve Valči dostanou vaše velikonoce úplně jiný rozměr. Ať už jste naladěni na lehké vycházky nebo dlouhé túry, využijete kastelánských prohlídek s výkladem, dopřejete si individuální denní prohlídky zámku a barokních soch nebo tajemné noční toulání zámkem s lucernou, nikdy se nebudete nudit.

Krátké vycházky nabízí zámecký park i jeho okolí, výlet na nedalekou vyhlídku na vrchu Orlík nebo vycházka po křížové cestě ke Kavlárii s vyhlídkou na zámek a městečko.

Pro delší výlety pak můžete využít ranní víkendovou autobusovou linku do Lubence (9:09) a Podbořan. Zastávka autobusu Drahonicích leží na naučné stezce Okolím Lubence a dá se jí využít k návštěvě vitrážového Muzea v Libyni a rozhledny Vochlice (doporučuji jen ověřit si otevírací dobu). Od rozhledny se dostanete po žluté do Mlýnců a pak doleva po zelené k odbočce na vrch Orlík (skalní vyhlídka) a zpět do Valče (přibližně 11 km, https://mapy.com/s/dumagucuva).

Druhou cestu na celý den si můžete opět udělat s dojezdem stejného autobusu do výchozího místa v Podbořanech. Zatím ještě není vyznačená a odkaz mé osobní verze na konci tohoto řádku je pouze pro zkušené turisty (23 km, počítejte alespoň 7 hodin, https://mapy.com/s/dopacunupa). Ale i o něco schůdnější plánovaná značená trasa KČT z Podbořan přes Hlubany, Buškovice, Nepomyšl, Podbořanský Rohozec, Novou Ves, Jánův rybník a zříceninu hrádku Neuhaus do Valče bude vskutku zážitková.

O víkendu jezdí také autobus do z Valče do Chyše (10:40). Je to příležitost vyšlápnout si po nové zelené turistické trase z Chyše přes bývalé hradiště Podštěly (moc pěkná vyhlídka na celé Žluticko s majestátním Vladařem), Nahořečice zpět do Valče (11,5 km; https://mapy.com/s/horejovamu).

Pozvánka na 6. Valečský velikonoční Špacír

Foto: Markéta Petrová

Ačkoliv nejmohutnější geologické projevy v ní ustaly před pěti miliony let, přetrvávající tektonika, vulkanismus, vysoký tepelný tok, vývěry termálních vod i seismická aktivita nadále lákají pozornost laiků i specialistů. Geologické jednotky lemující prolom dokumentují přes 600 milionů let starou historii Země a její neobyčejné nerostné bohatství. Karlovarský kraj leží v geoparku svojí velkou částí. Na jeho území jsou soustředěny výskyty nejrůznějších hornin - od žul a rul přes vzácné relikty zemského pláště až sopečné horniny a mocné sedimentární jednotky. Geologickou pestrost podtrhují ložiska hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovů, výskyty vzácných nerostů, jakož i nesčetné minerální prameny a bizarní skalní útvary. Mnoho míst je chráněno jako přírodní a technické památky, největší plošnou jednotkou je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Kulturně-vědecký význam krajiny utvářely světové osobnosti geologie jako Georgius Agricola, Johann Wolfgang Goethe, Kašpar Šternberk, Marie Curie-Sklodowská a další. Významné lokality geoparku na území Karlovarského kraje jsou věnovány řadě vzájemně se prolínajících témat.

PROHLÍDKY DOLU JERONÝM 2026
V období od konce května do října jste opět zváni na prohlídky v zpřístupněné části dolu Jeroným u Podstrání (tzv. Starý, či Horní Jeroným). Návštěvníkům je k dispozici návštěvnické centrum u vstupu do dolu s potřebným zázemím (více na www.omks.cz).

ŠTOLA JOHANNES – UNIKÁTNÍ PROHLÍDKA HISTORICKÉHO DOLU
Již více než 800 let trvá historie dobývání rud v Krušných horách na obou stranách česko-saské hranice. Štola Johannes se nachází v jedné z nejpozoruhodnějších rudních oblastí v České republice, kterým je skarnový revír Zlatý Kopec. Ten je i se štolou Johannes součástí společné česko-německé nominace k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Největším dolem revíru Zlatý Kopec - Kaff byla štola Johannes. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze jinde ve světě vidět jen málokde. Štola Johannes vás zve do svého podzemí. V tomto historickém důlním díle za 2 hodiny projdete 500letou historií. Projděte 500 let důlní historie za dvě hodiny!

Zdroj: www.omks.cz; www.geopark.cz

Foto: Ivan Kletečka (Speleoskupina Guáno; www.jeskynar.cz/guano‎)

Vedení obce nezahálí a touhle okružní trasou vás a vaše děti provede po nové naučné stezce lištička Josefínka. Začátek NS Josefov je u Obecního úřadu a nabízí dva různě dlouhé okruhy (pod Společenským domem hned vedle úřadu se dá zdarma zaparkovat). V místě je i objekt Dětské skupiny a volně přístupné dětské hřiště - děti se hned od začátku rozhodně nudit nebudou.

Na trase NS pak projdete chloubou obce Parkem novorozenců s rybníčky a tůněmi, půjdete kolem obecního hřiště, nově opravené kapličky s posezením a výhledem na hřeben Slavkovského lesa, několika památnými a významnými stromy, Radvanovem s dalším dětským hřištěm centru vesnice. Nad Radvanovem přejdete po žluté na zelenou a dojdete do Hřeben a ke zřícenině hradu a zámku Hartenberg, který si v návštěvní sezóně můžete prohlédnout a nechat si zasvěceně vyprávět o jeho historii i současnosti. Od Hartenbergu půjdete lesní pěšinou po modré do Luhu nad Svatavou. Luh je víc zahrádkářskou kolonií rozloženou, než klasickou vesnicí. Po žluté značce a lesní silničce mezi Luhem a Josefovem vystoupáte zpět k Obecnímu úřadu.

I v okolí je co objevovat.
Od zadní brány hradu se dá sejít po lesní pěšině kolem památné a nejmohutnější borovice lesní v Čechách s obvodem kmene 380 cm a výškou 30,5 m k vlakové zastávce Hřebeny.

Zde u vlakové zastávky Hřebeny začíná okružní Naučná stezka Olověný Hartenberg, na které se seznámíte s historií těžby olověných a železitých rud v okolí hradu Hartenberg. Má 14 zastavení s informačními panely, není značená systémem KČT, pro snazší orientaci doporučuji použít aplikaci MAPY.com. Po cestě si ale užijete pinky, haldy i raženou štolu. Sledujte hornický symbol zkříženého kladívka a mlátku na mapě, ale zároveň buďte v terénu opatrní. Od rozcestí Lesní školka můžete pokračovat po zelené kolem zříceniny Pivovaru Hartenberg a zpět ke hradu.

Z Josefova není daleko do Habartova a k jezeru Medard
V Habartovské části Kluč najdete Muzeum bezpečnostních sborů Habartov, na západním okraji Habartova rekreační areál Boden s dvěma rybníky a inline dráhou, po zelené se od Bodenu vydat přes Lítovskou výsypku se stejnojmennou naučnou stezkou na jejím vrcholu, a odtud je už jen kousek do Chlumu Svaté Maří s barokní perlou Poutním kostelem Svaté Maří a Muzeem v bývalém klášteře. Tady mžete vystoupat i na jednu z kostelních věží, která slouží jako vyhlídka.

Z centra Habartova směrem na sever si můžete po zelené značce dojít prohlédnout tzv. Habartovské sluňáky - balvany, tvořené křemitým slepencem s nápadnými puklinami, západním směrem se zase můžete vydat objevovat jezero Medard, jedno z našich největších jezer.

NS Josefov_výchozí místo

Foto: Ladislav Zoubek

31.10.2026

Poznej okolí Chodova - 1. ročník

Sejdeme se na autobusovém nádraží a vydáme se směrem k vlakovému nádraží. Půjdeme dále po cyklostezce směrem na Jenišov. V Jenišově navštívíme přírodní divadlo. Dojdeme do hypermarketu Glóbus. Zde si dojdeme na oběd a individuálně se vrátíme do Chodova.

Podrobné informace o akci

4.11.2026

Pochod k srdci na Božím Daru - 1. ročník

Půjdeme z Božího Daru směrem k celnici, kde se nachází velké kovové srdce. Zde dáme vzpomínkoví kamínek.

Podrobné informace o akci

11.11.2026

Přírodní rezervace Amerika ve Františkových Lázních - 1. ročník

Pojedeme vlakem do Františkových Lázní, kde navštívíme přírodní rezervaci Ameriku, která leží asi dva kilometry od Františkových Lázní. Půjdeme lesoparkem, kde je příjemná procházka krásnou krajinou.

Podrobné informace o akci

18.11.2026

Z Chodova do zaniklé obce Lipnice - 1. ročník

Půjdeme z Chodova do zaniklé obce Lipnice, kde navštívíme hřbitov. Obec zanikla díky povrchové těžbě hnědého uhlí.

Podrobné informace o akci

21.11.2026

Podzimní setkání turistů Plzeňského kraje - 1. ročník

Podzimní setkání turistů je organizováno jako dostředný pochod z různě zvolených míst startu do cíle v Malesicích, v Malesickém Dvoře. Slavnostní zahájení Podzimního setkání je ve 13,00 hod. Od 12,00 hod. hraje k tanci a poslechu hudba.

Podrobné informace o akci

25.11.2026

Ze Sokolova do Královského Poříčí - 1. ročník

Pojedeme vlakem do Sokolova, kde se vydáme po cyklostezce směrem do Královského Poříčí. Je to pohodlná cesta kolem řeky Ohře. V Královském Poříčí navštívíme cukrárnu a mini zoo.

Podrobné informace o akci

OKRES CHEB:

• KČT, odbor Union Cheb
• Klub českých turistů Aš
• KČT, odbor Mariánské Lázně

OKRES KARLOVY VARY:

• KČT, odbor Slovan Karlovy Vary
• KČT, odbor Slavoj Bečov nad Teplou
• KČT, odbor Barokní Valeč

OKRES SOKOLOV:

• KČT, odbor Krušné hory Sokolov
• KČT, odbor Chodov