KLUB ČESKÝCH TURISTŮ

Oblast Karlovarský kraj

Vedení obce nezahálí a touhle okružní trasou vás a vaše děti provede po nové naučné stezce lištička Josefínka. Začátek NS Josefov je u Obecního úřadu a nabízí dva různě dlouhé okruhy (pod Společenským domem hned vedle úřadu se dá zdarma zaparkovat). V místě je i objekt Dětské skupiny a volně přístupné dětské hřiště - děti se hned od začátku rozhodně nudit nebudou.

Na trase NS pak projdete chloubou obce Parkem novorozenců s rybníčky a tůněmi, půjdete kolem obecního hřiště, nově opravené kapličky s posezením a výhledem na hřeben Slavkovského lesa, několika památnými a významnými stromy, Radvanovem s dalším dětským hřištěm centru vesnice. Nad Radvanovem přejdete po žluté na zelenou a dojdete do Hřeben a ke zřícenině hradu a zámku Hartenberg, který si v návštěvní sezóně můžete prohlédnout a nechat si zasvěceně vyprávět o jeho historii i současnosti. Od Hartenbergu půjdete lesní pěšinou po modré do Luhu nad Svatavou. Luh je víc zahrádkářskou kolonií rozloženou, než klasickou vesnicí. Po žluté značce a lesní silničce mezi Luhem a Josefovem vystoupáte zpět k Obecnímu úřadu.

I v okolí je co objevovat.
Od zadní brány hradu se dá sejít po lesní pěšině kolem památné a nejmohutnější borovice lesní v Čechách s obvodem kmene 380 cm a výškou 30,5 m k vlakové zastávce Hřebeny.

Zde u vlakové zastávky Hřebeny začíná okružní Naučná stezka Olověný Hartenberg, na které se seznámíte s historií těžby olověných a železitých rud v okolí hradu Hartenberg. Má 14 zastavení s informačními panely, není značená systémem KČT, pro snazší orientaci doporučuji použít aplikaci MAPY.com. Po cestě si ale užijete pinky, haldy i raženou štolu. Sledujte hornický symbol zkříženého kladívka a mlátku na mapě, ale zároveň buďte v terénu opatrní. Od rozcestí Lesní školka můžete pokračovat po zelené kolem zříceniny Pivovaru Hartenberg a zpět ke hradu.

Z Josefova není daleko do Habartova a k jezeru Medard
V Habartovské části Kluč najdete Muzeum bezpečnostních sborů Habartov, na západním okraji Habartova rekreační areál Boden s dvěma rybníky a inline dráhou, po zelené se od Bodenu vydat přes Lítovskou výsypku se stejnojmennou naučnou stezkou na jejím vrcholu, a odtud je už jen kousek do Chlumu Svaté Maří s barokní perlou Poutním kostelem Svaté Maří a Muzeem v bývalém klášteře. Tady mžete vystoupat i na jednu z kostelních věží, která slouží jako vyhlídka.

Z centra Habartova směrem na sever si můžete po zelené značce dojít prohlédnout tzv. Habartovské sluňáky - balvany, tvořené křemitým slepencem s nápadnými puklinami, západním směrem se zase můžete vydat objevovat jezero Medard, jedno z našich největších jezer.

NS Josefov_výchozí místo

Foto: Ladislav Zoubek

Podrobnější informace včetně propozic budou včas publikovány v kalendáři turistických akcí Karlovarské oblasti. Informace též poskytne paní Irena Škultetyová, e-mail: irena.skultetyova@seznam.cz, tel.: 723 689 889.

Když v dubnu 2025 na západním okraji Krušných hor vyrostla na Stezce Českem poblíž kostela sv. Jakuba (patrona poutníků) turistická útulna Sněžná, bylo jasné, že tím tento projekt nekončí. Útulna do léta dostala "do vínku" ještě turistickou mapu, ohniště, nádrž na dešťovou vodu. Stezka Českem vede z Kraslic jižním směrem k osadě Sněžná po žluté značce. Historická cesta úvozem je bohužel zarostlá náletovými dřevinami, chodí se místo toho po poli. Aby se (nejen) stezkařům dobře chodilo, vyčistíme ho od kamení , náletů a větví, v rámci možností vyspravíme díry. Příjemné stinné stoupání ve směru od Kraslic ocení poutníci především v létě. Detaily sledujte na: https://www.stezkyzlasky.cz/ a pokud zrovna nebudete mezi registrovanými dobrovolníky této akce, můžete se alespoň přijít podívat :-)

Večerní pohoda u útulny Sněžná

Foto: Jana Zoubková Suchá

Neznačenou stezkou za dobrodružstvím Blatenský kanál mezi Božím Darem a Horní Blatnou je přístupný po trase 12 km dlouhé naučné stezky. Většina návštěvníků Božího Daru ale vyhledává spíše Ježíškovu cestu nebo Karlovu stezku, takže u Blatenského kanálu není nijak rušno.

Podobné je to i v případě Dlouhé stoky ve Slavkovském lese, jen vodítko v podobně značené naučné stezky chybí, a tak je výlet podél tohoto vodního toku zajímavější. Dlouhá stoka vytéká z uměle vytvořeného rybníka napájeného z rašelinišť NPR Tajga u Kladské a až po 24 km odevzdává své vody řece Ohři na soutoku v Lokti. Na své pouti sbírá drobné přítoky z rašelinišť NPR Kladské rašeliny mezi Kladskou, Prameny a kolem Nové Vsi, od Krásna už byl kanál využíván, a tok je proto dále regulovaný.

Další řádky jsou tipem na celodenní túru, a to pouze pro pěší turisty v pořádných botách, kteří zvládnou ujít alespoň 20 km za den. Ani o víkendu téměř nikdo nepotkáte, snad na začátku túry kolem NS Kladská nebo u rozcestí Potok Rota, pod přírodními památkami Křížky a Úpolínová louka, a pak až v závěru před městečkem Krásno. Na cestě se můžete těšit unikátním technickým dílem ze 16. století, severskou krajinou všude kolem, hadcovými výchozy na každém kroku a vzácným pocitem osamělého poutníka – něco takového nelze popsat, to musíte zažít.

Za start volíme Kladskou - od Kladské se dá průběh Dlouhé stoky v terénu poměrně dobře sledovat, do rezervace však samozřejmě vkročit nesmíme. Od konce první (starší) části NS Kladská je tak nutné pokračovat po silnici a zároveň cyklotrase č. 2135 směrem na Prameny, až dorazíme na rozcestí „Potok Rota“. Z tohoto místa vykročíme po červené turistické značené trase (TZT) směrem k rozcestí „Mýtský rybník“.
Asi po 250 m za rozcestím „Potok Rota“ pak křižujeme tok Dlouhé stoky – a právě v těchto místech odbočíme doleva na pěšinu, která se vine po hrázi nad pravým břehem Dlouhé stoky. Až na pár výjimek tato pěšina vede v celém popisovaném úseku, případně se pod ní nachází souběžná lesní stezka. Potěšitelné je i to, že budete kopírovat vrstevnici 800 m n. m., jako to udělali stavitelé Dlouhé stoky, a až teprve od Nové Vsi bude znát větší spád. Na turistickém rozcestí „Dlouhá stoka“, nacházejícím se pod NPP Křížky, máte možnost volby. Můžete vydat po silnici odbočkou NS Mnichovské hadce k NPP Křížky a NPP Úpolínová louka a dále společně s cyklotrasou
č. 2135 až na cyklistické rozcestí „U Dlouhé stoky“. Jinou možností je společně s Dlouhou stokou pokračovat po zelené TZT (směrem na Pluhův bor a Bečov nad Teplou).

Pokud zvolíte tuto (druhou) variantu, pak vám doporučujeme nenechat se
slepě vést zelenou TZT, která po 660 m odbočuje doprava, ale pokračovat po pěšině podél toku. Za NPP Křížky Dlouhá stoka kopíruje hranici pastvin a křižuje pár drátů oplocení, které se však dají snadno překročit. Kolem vodárny u obce Nová Ves musíme ohrazenou plochu obejít zleva (po mostě nad levý břeh a podél ohradníku k silnici).

Pokračování v dalším článku.

Dlouhá stoka, CHKO Slavkovský les

Foto: Ladislav Zoubek

Pokud se na cestu kolem Dlouhé stoky vydáte od května do října, je nutné počítat s dvěma věcmi - že pěšina bude v některých úsecích dost zarostlá a tam, kde jde souběžně s pastvinami se můžou pást krávy. Na rozcestí cyklotras „U Dlouhé stoky“
se obě výše uvedené varianty cesty spojí a lesní stezka i cyklotrasa č. 2135 stoku téměř kopírují až na úroveň napájecího rybníčku. Zde je nutné z pěšiny odbočit doprava a pokračovat dále po proudu stezkou nazvanou po místním rodákovi a krásenském patriotovi Hartvigu Rupertovi (1927–2003). Tento neúnavný „motor“ záchrany a obnovy památek ve městě a jeden ze zakladatelů Nadace Georgia Agricoly (založená v roce 1999 a zrušená roku 2018) je dodnes inspirací i pro mne. Když budete pozorní, neminete jeho jménem nazvanou vyhlídku u Dlouhé stoky.

Ještě před vyhlídkou je při cestě odbočka doleva k vrcholu Krásenského vrchu (777 m) s unikátní rozhlednou ve tvaru bájné babylonské věže. Za pěkného počasí se odtud
můžete potěšit výhledem na celé panorama Krušných i Doupovských hor a nejbližší vrcholy Slavkovského lesa. Příběh vzniku této rozhledny a život krásenského sochaře Willyho Russe (1887–1974), který se podílel na jejím návrhu, by vydaly na samostatný článek. V Krásně si akademického sochaře a keramika připomínají pamětní deskou v místě jeho bývalého ateliéru a na fasádě vedlejšího domu čp. 392 můžete obdivovat jeho plastiku Madony s dítětem. Jeho práci najdeme také ve vzdáleném Chomutově, kde je pohřben PhDr. Anton Gnirs. Český, avšak německy mluvící učitel a publikující archeolog, konzervátor, archivář a historik je dodnes uznávaným zakladatelem loketských muzejních sbírek. Gnirs zemřel dne 10. prosince 1933 v Lokti, pohřben je však v rodinném hrobě v Chomutově, kde byl roku 1935 vztyčen nový náhrobní kámen od Willyho Russe. Z dalších děl W. Russe vzpomeňme dnes již neexistující sochu J. W. Goetha v Mariánských Lázních či velká národopisná kachlová kamna, která dnes můžete obdivovat při prohlídce chebského muzea.

V Krásně náš výlet podél Dlouhé stoky končí. Nemusíme však hned spěchat domů, můžeme tu přespat v penzionu Fara a věnovat trochu času zdejším kulturním památkám a hornickému muzeu. Pokud byste ale raději věnovali svůj čas pohybu,
pak můžete druhý den pokračovat po žluté TZT ke Komářím rybníkům, které v létě nabízejí možnost koupání. Vody z Komářího a Nového rybníka odváděla Puškařovská stoka, která posilovala vodnatost Dlouhé stoky v Horním Slavkově. Tento tok je dalším
dnes téměř zapomenutým umělým vodním dílem ve Slavkovském lese. V úvodní části pod Komářími rybníky je však stále funkční. Žluté turistické značení nás od rybníků
vede dále k rozcestí „Třídomí, myslivna“, odkud se dá jít po zelené TZT na vrchol tajemné hory Krudum (s rozhlednou na monitorovací věži ČTÚ), případně až do Lokte.

(Tento článek byl publikován v časopise TURISTA 3/2020, ale informace v něm na aktuálnosti neztrácejí).

Národopisná kachlová kamna od Willyho Russe v Muzeu Cheb

Foto: Ladislav Zoubek

Cílem autorů Kreativního centra je prezentovat kulturní dědictví a tradici, vycházející z regionálních řemesel. Znovuoživena jsou tu typická řemesla, která se už dávno vytratila a jsou dochována pouze skrze předměty uložené hluboko v depozitáři hradu Loket. Hlavním cílem je připomenout umění našich předků, předat ho další generaci, inspirovat ji a napomoci znovuobnovení této charakteristické umělecké tvorbě také v praxi. Z tohoto odkazu našich předků by mělo být čerpáno pro výrobky a umění v 21. století. Jedná se o řemeslné umění stříbrných šperků s granátovým zdobením, porcelán, perníkové formy a modrotiskem zdobený textil, dále vyšívané hedvábné šátky.

Hrad Loket

Foto: Ladislav Zoubek

Kynžvartské kyselky
Stranou značených turistických tras (a i kvůli tomu málo navštěvované) jsou třeba prameny na krátké naučné stezce Kynžvartské kyselky – tedy Liščí, Kančí a Jezevčí pramen. O 500 m blíž k Lázním Kynžvart najdeme upravený pramen Tereza a v lesíku za ním vyvěrá Devátá kyselka II. (skruž, jinak bez úpravy). Všechna tato místa jsou dostupná pěšky z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy.

Farská kyselka
Rád chodím také k minerálnímu prameni Farská kyselka. Ten se sice nachází na modré a červené TZT vedoucí z Mariánských Lázní, od vývěru Balbínova pramene v centru města Je to však 7 km daleko (a o 180 m výše), takže tu člověk mnoho lidí nepotká.

Prameny u obce Prameny
Nedaleko obce Prameny (směrem na Kladskou) najdeme hned několik přístupných minerálních pramenů. Prameniště Giselina a Rudolfova pramene je zastřešené a prostor nabízí i přírodní lehátka, která evokují sluneční lázně a zároveň připomínají zaniklé Lázně Prameny. O necelých 50 m vedle se na Pramenském potoce nachází Nový pramen, zvaný také Prutovka. Po proudu směrem k obci objevíte ještě nově upravené místo a vývěr Barochova pramene. Ten nese jméno na počest zesnulého Františka Barocha, pracovníka správy CHKO Slavkovský les a objevitele vstupu do středověkého dolu Jeroným, dnes národní kulturní památky. K Barochovu prameni
vede modře značená odbočka z rozcestí v obci Prameny. Posilněni uhličito-železitou minerálkou jistě zvládnete také vycházku nad obec po obnovené křížové cestě se čtrnácti zastaveními, jež vede k dnes pobořené kapli Panny Marie. Začátek této neznačené stezky je v ulici u autobusové zastávky, nedaleko rozcestníku „Prameny“.

Grünská kyselka
O Grünské kyselce mezi obcemi Nová Ves a Louka je těžko věřit, že toto místo patřilo k jedněmz nejoblíbenějších výletních míst, disponující restaurací, stáčírnou a ambicí na vybudování lázní. I v současnosti si však k prameni pod slušivým altánem lidé jezdí pro
zdraví prospěšnou vodu. Budeme-li věřit rozborům, tak víc hořčíku, který je pro náš organismus nesmírně důležitý, v přírodním vývěru minerálky jinde na světě nenajdeme. Minerálka je stáčena ve velkém i z blízkého vrtu a prodává se pod názvem Magnesia.

Siardův pramen
Siardův pramen u obce Mnichov sice nepatří mezi minerální vody, od kostela sv. Petra a Pavla k němu však vede nenáročná stejnojmenná naučná stezka. U autobusové
zastávky v obci stojí smírčí kříž. A když už jsme v Mnichově, proč se nepodívat o necelé 3 km dále na vesnickou památkovou zónu v Popovicích?

Radioaktivní prameny
O léčbě radonovou vodou v Lázních Jáchymov jste už asi slyšeli – a třeba jste i absolvovali tamní léčebnou kúru. V Karlovarském kraji ovšem najdete ještě další dva prameny s radioaktivní vodou, a to v přírodním prostředí a volně přístupné. V srdci přírodního parku Halštrov na Ašsku, konkrétně v osadě Dolní Paseky je jeden z nich dokonce jímán a přímo nad pramenem najdeme vztyčený altán. Zato Radonka – pramen Břetislav u Plesné je v lese a pěkně upravený.

Radonka – pramen Břetislav u Plesné

Foto: Ladislav Zoubek

Lučinsko-svatoborský vodopád

Kolik znáte dvojvodopádů na soutoku dvou potoků? Ten Lučinsko-svatoborský na západním okraji Doupovských hor je před zraky turistů skrytý částečně pod silnicí z Dubiny do Dopovského Hradiště, kousek nad autobusovou zastávkou Doupovské Hradiště, Svatobor, rozc. Sestup svahem ze silnice je krkolomný, ale stojí za to. Na skalním čedičovém stupni je tu soutok Svaotoborského a Lučinského potoka, pod kterým si ještě voda přibližně dalších 20 m razí cestu čedičem, než se koryto může rozšířit. Svatoborský vodopád je vysoký asi 3,5 m, s menším průtokem, než Lučinský vodopád. Tady padá voda jen z výšky asi 2 m, ale má větší průtok. Soutok potoků je pod oběma vodopády.

V lokalitě severně nad Svatoborem byste našli ještě Vodopád u Pstružného potoka a západně od Velichova ještě Petrovský vodopád, oba s výškou kolem 4 m. Ty jsou už ale ve vojenském újezdu a běžnému turistovi nepřístupné.

Pokračování příště.

Lučinsko-svatoborský vodopád

Foto: Ladislav Zoubek

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byly Abertamy rukavičkářskou metropolí tehdejšího Československa. V kdysi hornickém městě se už od konce 18. století přestávala vyplácet těžba stříbrných a cínových rud. Lidé se museli přizpůsobit novým podmínkám a naučit se nová řemesla, aby si zajistili alespoň skrovné živobytí. A jak už to bývá, mnozí se vypracovali a založili v Abertamech rukavičkářské manufaktury i větší podniky.

A tak se dostáváme k vile Felicitas, kterou rodina pojmenovala po své dceři. Vilu nechal Alfréd Zenker postavit v areálu své rukavičkářské firmy někdy na počátku dvacátých let 20. století. Podniku se dařilo a při prohlídce poznáte, že se na stavbě nemuselo příliš šetřit. Přesná data ke stavbě se v archivech prozatím nepodařilo dohledat, stejně tak není prozatím doloženo ani autorství projektu původní stavby a přestavby ve třicátých letech. Řešení stavby s prvky tzv. „Raumplanu“, s použitím stavebních prvků i dostupného nejmodernějšího technického vybavení té doby ale odkazuje na školu Adolfa Losse. Nicméně dle pamětníků měl vilu stavět švýcarský architekt. Nejpravděpodobnějším autorem by tak mohl být švýcarský architekt Heinrich Scherrer, který působil například na Sokolovsku. Dalším architektem, který se na stavbě, či přestavbě vily Felicitas mohl podílet je Karl Ernstberger, který v Abertamech navrhl například budovu rukavičkářské školy (dnešní Základní škola).
Aby se dcera Felicitas mohla na vozíku volněji pohybovat a nemusela trávit veškerý čas uvnitř domu, nechal v rámci přestavby vily v roce 1936 Alfréd Zenker přistavět k domu prosklenou lodžii.

Po znárodnění v roce 1946 Zenkerovi vilu opouští. Více o dalším pohnutém osudu rodiny se návštěvníci dovědí při komentovaných prohlídkách objektu.

Celý článek i s fotogalerií vyšel v časopise TURISTA 10/2025

Pro výjimečnou zachovalost se vile Felicitas přezdívá vila Tugendhat Karlovarského kraje.

Foto: Ladislav Zoubek

Davis nevěděl, že pozemek vlastnil místní nacistický úředník a hlídkovala ho RAD (Říšská pracovní služba). Davis byl rychle zajat a na místě popraven. Babuška, současný majitel panství Manský Dvůr a panství, na kterém stojí, se rozhodl Davise uctít, když se dozvěděl „o nesmyslné smrti onoho mladého muže“.
Památník je umístěný na pozemku panství Manský Dvůr, dnešního statku, který leží severozápadně od obce Dolní Žandov v severozápadním Česku. Na statku Manský Dvůr také najdete malé regionální muzeum, které založil Zdeněk Buchtele, a restaurace. Behem slavnostního odhalení památníku proběhla malá vzpomínková bohoslužba, kterou připravil Marek Babuška ve spolupráci s Military Car Club Plzeň.

Níže jsou uvedeny fotografie pořízené během obřadu, které poskytla Hana Breuerová.

Fotografii pořízenou během obřadu poskytla Hana Breuerová.

Foto: Hana Breuerová

31.5.2026

Den Cyklostezky Ohře a Karlovarského kraje - 1. ročník

Amfiteátr v Lokti se v neděli 31. května 2026 promění v živé centrum cyklistiky a zábavy. Den Cyklostezky Ohře a Karlovarského kraje nabídne pestrý program pro aktivní sportovce, rodiny s dětmi i širokou veřejnost. Hlavními lákadly budou vystoupení Tlapkové patroly, zpěvačky Martiny Pártlové a autogramiáda legendy běžeckého lyžování Lukáše Bauera. Mediálním partnerem akce je Český rozhlas Karlovy Vary.

Podrobné informace o akci

3.6.2026

Různé cesty po Mariánských Lázních - 1. ročník

Zveme Vás na procházku po Mariánských Lázních, podíváme se na zpívající Fontánu, dojdeme na vyhlídku Karola. A navštívíme lesní prameny.

Podrobné informace o akci

5.6.2026 - 6.6.2026

Z Bečova za minerálními prameny - 50. ročník

Z BEČOVA ZA MINERÁLNÍMI PRAMENY – 50. ROČNÍK! Přijďte s námi oslavit výjimečné jubileum – už 50. ročník tradičního turistického pochodu, který vás zavede do malebné krajiny Bečovska, Toužimska a CHKO Slavkovský les! Tato oblíbená akce s dlouholetou tradicí láká každoročně stovky turistů všech věkových kategorií – a letos bude opravdu slavnostní a nezapomenutelná. Trasy budou tardiční i zcela nové a co víc! Jen letos bude zařazena opravdová turistická výzva - trasa 100 km!!! Na co se můžete těšit? - pestrý výběr tras pro každého: 5, 15, 25, 35, 50 a 100 km - start i cíl v krásném prostředí Bečovské botanické zahrady - cyklotrasy s dopručním na využití skvělé sítě značených cyklotras - trasy vedoucí k zajímavým místům a minerálním pramenům v okolí - přátelské zázemí a skvělá organizace - drobné občerstvení na kontrolách zdarma - možnost opékání buřtů na trase - diplom a suvenýr pro každého účastníka - speciální odměny pro nejmladší, nejstarší i nejvzdálenější účastníky Doprovodný program navíc - vstup do Bečovské botanické zahrady zdarma - komentované prohlídky - ukázky značení turistických tras - zážitky z vysokohorské turistiky na 1. české bioferratě - Den vysokohorské turistiky KČT Nenechte si ujít tento výjimečný 50. ročník! Přijďte si užít den plný pohybu, přírody a dobré nálady – a staňte se součástí tradice, která spojuje generace turistů už půl století.

Podrobné informace o akci

10.6.2026

Rotavské Varhany - 1. ročník

Pojedeme vlakem do Sokolova, dále budeme pokračovat autobusem směrem Rotava. A z Rotavy se vydáme na Rotavské Varhany. Tato procházka není náročná.

Podrobné informace o akci

17.6.2026

Karlovarské vyhlídky - 1. ročník

Vyjdeme směrem ke Karlovarským lesům. Dojdeme na Geothovu vyhlídku. A projdeme si Karlovarskou kolonádou.

Podrobné informace o akci

20.6.2026

KARLOVARSKÝ SLUNOVRAT - 55. ročník

Tradiční pochod konaný v době letního slunovratu v okolí Karlových Varů.

Podrobné informace o akci

OKRES CHEB:

• KČT, odbor Union Cheb
• Klub českých turistů Aš
• KČT, odbor Mariánské Lázně

OKRES KARLOVY VARY:

• KČT, odbor Slovan Karlovy Vary
• KČT, odbor Slavoj Bečov nad Teplou
• KČT, odbor Barokní Valeč

OKRES SOKOLOV:

• KČT, odbor Krušné hory Sokolov
• KČT, odbor Chodov