KLUB ČESKÝCH TURISTŮ

Oblast Karlovarský kraj

Pro pěší budou připraveny trasy od 5 do 50 km, cyklisté podle výkonnosti ujedou 30 až 110 km. Běžecká trasa bude mít délku 10 km.
Start a cíl akce je bude v Chebu v Integrované střední škole v Komenského ulici č. 29 v těchto časech:
pátek: 5 a 10 km, od 17.00 do 19.00 hodin,
sobota: trasy do 20 km, od 6.30 do 11.00 hodin,
sobota: trasy nad 20 km, od 6.30 do 9.00 hodin,
neděle: od 6.30 do 9.00 hodin.
Pořadatel zajišťuje i ubytování v tělocvičně, je potřeba vlastní karimatka a spacák.
Informace poskytuje Vít Lodr na tel. 736 754 156, e-mail: vitlodr@seznam.cz.

Na trasu kombinované akce Májovým Chebskem vyrazíme v roce 2026 již po dvacáté osmé.

Foto: Vít Lodr

Když v dubnu 2025 na západním okraji Krušných hor vyrostla na Stezce Českem poblíž kostela sv. Jakuba (patrona poutníků) turistická útulna Sněžná, bylo jasné, že tím tento projekt nekončí. Útulna do léta dostala "do vínku" ještě turistickou mapu, ohniště, nádrž na dešťovou vodu. Stezka Českem vede z Kraslic jižním směrem k osadě Sněžná po žluté značce. Historická cesta úvozem je bohužel zarostlá náletovými dřevinami, chodí se místo toho po poli. Aby se (nejen) stezkařům dobře chodilo, vyčistíme ho od kamení , náletů a větví, v rámci možností vyspravíme díry. Příjemné stinné stoupání ve směru od Kraslic ocení poutníci především v létě. Detaily sledujte na: https://www.stezkyzlasky.cz/ a pokud zrovna nebudete mezi registrovanými dobrovolníky této akce, můžete se alespoň přijít podívat :-)

Večerní pohoda u útulny Sněžná

Foto: Jana Zoubková Suchá

Podrobnější informace včetně propozic budou včas publikovány v kalendáři turistických akcí Karlovarské oblasti. Informace též poskytne paní Irena Škultetyová, e-mail: irena.skultetyova@seznam.cz, tel.: 723 689 889.

Komentované prohlídky začínají 4. 4. 2026 v 14:00 a 15:00 hodin, sraz je u tzv. bývalé lesní správy čp. 2 hned pod zámkem, pro účastníky špacíru prohlídka zdarma. Za poplatek pak můžou zájemci degustovat a můžete si i nakoupit produkty pálenice. Rozloha sklepeních vám zaručeně vyrazí dech a prohlídnout si budete moci i sopečnou pumu!

S ubytováním ve Valči dostanou vaše velikonoce úplně jiný rozměr. Ať už jste naladěni na lehké vycházky nebo dlouhé túry, využijete kastelánských prohlídek s výkladem, dopřejete si individuální denní prohlídky zámku a barokních soch nebo tajemné noční toulání zámkem s lucernou, nikdy se nebudete nudit.

Krátké vycházky nabízí zámecký park i jeho okolí, výlet na nedalekou vyhlídku na vrchu Orlík nebo vycházka po křížové cestě ke Kavlárii s vyhlídkou na zámek a městečko.

Pro delší výlety pak můžete využít ranní víkendovou autobusovou linku do Lubence (9:09) a Podbořan. Zastávka autobusu Drahonicích leží na naučné stezce Okolím Lubence a dá se jí využít k návštěvě vitrážového Muzea v Libyni a rozhledny Vochlice (doporučuji jen ověřit si otevírací dobu). Od rozhledny se dostanete po žluté do Mlýnců a pak doleva po zelené k odbočce na vrch Orlík (skalní vyhlídka) a zpět do Valče (přibližně 11 km, https://mapy.com/s/dumagucuva).

Druhou cestu na celý den si můžete opět udělat s dojezdem stejného autobusu do výchozího místa v Podbořanech. Zatím ještě není vyznačená a odkaz mé osobní verze na konci tohoto řádku je pouze pro zkušené turisty (23 km, počítejte alespoň 7 hodin, https://mapy.com/s/dopacunupa). Ale i o něco schůdnější plánovaná značená trasa KČT z Podbořan přes Hlubany, Buškovice, Nepomyšl, Podbořanský Rohozec, Novou Ves, Jánův rybník a zříceninu hrádku Neuhaus do Valče bude vskutku zážitková.

O víkendu jezdí také autobus do z Valče do Chyše (10:40). Je to příležitost vyšlápnout si po nové zelené turistické trase z Chyše přes bývalé hradiště Podštěly (moc pěkná vyhlídka na celé Žluticko s majestátním Vladařem), Nahořečice zpět do Valče (11,5 km; https://mapy.com/s/horejovamu).

Pozvánka na 6. Valečský velikonoční Špacír

Foto: Markéta Petrová

7. 2. 2026
ZIMNÍM KRAJEM LÉČIVÝCH VOD - 45. ročník
Trasy: pěší 10 km, lyžařská trasa 10 km.
Informace: Růžena Balatá, tel.: 733 579 558, e-mail: ribaml@seznam.cz.

21. 3. 2026
JARNÍ SETKÁNÍ TURISTŮ v Karlovarské oblasti - 26. ročník
Dostředný pochod, individuální trasy.
Informace: Pavel Sýkora, e-mail: odbor.105002@kct.cz, tel. 604 910 134

2. 5. 2026
PLESENSKÝ VÝŠLAP - 14. ročník
Trasy: pěší 5 - 12 km, cyklo 17 - 55 km
Informace: Pavel Sýkora, tel. 604 910 134, e-mail: odbor.105002@kct.cz

8. - 10. 5. 2026
MÁJOVÝM CHEBSKEM - 28. ročník
Trasy: pěší 5 – 50 km, cyklo 30 – 110 km, běžecká trasa 10 km
Informace: Vít Lodr, tel. 736 754 156, e-mail: vitlodr@seznam.cz

23. 5. 2026
KRAJEM LÉČIVÝCH VOD - 48. ročník
Trasy: pěší 5 - 15 km, cyklo 30 km
Informace: Růžena Balatá, tel. 733 579 558, e-mail: ribaml@seznam.cz

5. – 6. 6. 2026
Z BEČOVA ZA MINERÁLNÍMI PRAMENY - 50. ročník</h3>
Trasy: pěší 5, 15, 25, 35, 50, 100 km, s kočárkem 5 km
Informace: e-mail:kctslavojbecov@seznam.cz, tel. 737 274 168, Jiří Šindelář, tel. 736 642 792

14. 6. 2026
TURISTICKÝ DEN u Bismarckovy rozhledny - 21. ročník
Trasy: pěší, cyklo, individuální
Informace: Vít Lodr, Příkopní 11, 350 02 Cheb, tel. 736 754 156, e-mail: vitlodr@seznam.cz

20. 6. 2026
KV 50 - KARLOVARSKÝ SLUNOVRAT - 55. ročník
Trasy: pěší 10 - 25 km, cyklo: 25 km
Informace: Irena Škultetyová, e-mail: irena.skultetyova@seznam.cz, tel.: 723 689 889

28. - 30. 8. 2026
SOKOLOVSKÁ PADESÁTKA - 60. ročník
Trasy: PT 10–50 km, CT 20–60 km, RT 10
Informace: Josef Ticha, tel. 777 830 672, e-mail: pepa.ticha@centrum.cz

4. - 6. 9. 2026
HRANIČÁŘSKÁ TŘICÍTKA - 43. ročník
Trasy: pěší 5 – 50 km, cyklo 30 – 110 kmI
Informace: Jan Šafář, tel. 776 161 394, e-mail: js.sl@seznam.cz

26. 9. 2026
BAROKNÍ KRAJINOU VALČE - 6. ročník
Pěší trasy dle propozic, trasa pro rodiče s dětmi.
Informace: Markéta Petrová, tel. 724 663 567, e-mail: marketa@palenice.cz

10. 10. 2026
O JÁCHYMOVSKÝ TOLAR - 25. ročník
Pěší trasy: 10-25 km.
Informace: Jana Černohorská, tel: 608 141 365, e-mail: jace365@gmail.com

Ačkoliv nejmohutnější geologické projevy v ní ustaly před pěti miliony let, přetrvávající tektonika, vulkanismus, vysoký tepelný tok, vývěry termálních vod i seismická aktivita nadále lákají pozornost laiků i specialistů. Geologické jednotky lemující prolom dokumentují přes 600 milionů let starou historii Země a její neobyčejné nerostné bohatství. Karlovarský kraj leží v geoparku svojí velkou částí. Na jeho území jsou soustředěny výskyty nejrůznějších hornin - od žul a rul přes vzácné relikty zemského pláště až sopečné horniny a mocné sedimentární jednotky. Geologickou pestrost podtrhují ložiska hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovů, výskyty vzácných nerostů, jakož i nesčetné minerální prameny a bizarní skalní útvary. Mnoho míst je chráněno jako přírodní a technické památky, největší plošnou jednotkou je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Kulturně-vědecký význam krajiny utvářely světové osobnosti geologie jako Georgius Agricola, Johann Wolfgang Goethe, Kašpar Šternberk, Marie Curie-Sklodowská a další. Významné lokality geoparku na území Karlovarského kraje jsou věnovány řadě vzájemně se prolínajících témat.

PROHLÍDKY DOLU JERONÝM 2026
V období od konce května do října jste opět zváni na prohlídky v zpřístupněné části dolu Jeroným u Podstrání (tzv. Starý, či Horní Jeroným). Návštěvníkům je k dispozici návštěvnické centrum u vstupu do dolu s potřebným zázemím (více na www.omks.cz).

ŠTOLA JOHANNES – UNIKÁTNÍ PROHLÍDKA HISTORICKÉHO DOLU
Již více než 800 let trvá historie dobývání rud v Krušných horách na obou stranách česko-saské hranice. Štola Johannes se nachází v jedné z nejpozoruhodnějších rudních oblastí v České republice, kterým je skarnový revír Zlatý Kopec. Ten je i se štolou Johannes součástí společné česko-německé nominace k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Největším dolem revíru Zlatý Kopec - Kaff byla štola Johannes. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze jinde ve světě vidět jen málokde. Štola Johannes vás zve do svého podzemí. V tomto historickém důlním díle za 2 hodiny projdete 500letou historií. Projděte 500 let důlní historie za dvě hodiny!

Zdroj: www.omks.cz; www.geopark.cz

Foto: Ivan Kletečka (Speleoskupina Guáno; www.jeskynar.cz/guano&#8206;)

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byly Abertamy rukavičkářskou metropolí tehdejšího Československa. V kdysi hornickém městě se už od konce 18. století přestávala vyplácet těžba stříbrných a cínových rud. Lidé se museli přizpůsobit novým podmínkám a naučit se nová řemesla, aby si zajistili alespoň skrovné živobytí. A jak už to bývá, mnozí se vypracovali a založili v Abertamech rukavičkářské manufaktury i větší podniky.

A tak se dostáváme k vile Felicitas, kterou rodina pojmenovala po své dceři. Vilu nechal Alfréd Zenker postavit v areálu své rukavičkářské firmy někdy na počátku dvacátých let 20. století. Podniku se dařilo a při prohlídce poznáte, že se na stavbě nemuselo příliš šetřit. Přesná data ke stavbě se v archivech prozatím nepodařilo dohledat, stejně tak není prozatím doloženo ani autorství projektu původní stavby a přestavby ve třicátých letech. Řešení stavby s prvky tzv. „Raumplanu“, s použitím stavebních prvků i dostupného nejmodernějšího technického vybavení té doby ale odkazuje na školu Adolfa Losse. Nicméně dle pamětníků měl vilu stavět švýcarský architekt. Nejpravděpodobnějším autorem by tak mohl být švýcarský architekt Heinrich Scherrer, který působil například na Sokolovsku. Dalším architektem, který se na stavbě, či přestavbě vily Felicitas mohl podílet je Karl Ernstberger, který v Abertamech navrhl například budovu rukavičkářské školy (dnešní Základní škola).
Aby se dcera Felicitas mohla na vozíku volněji pohybovat a nemusela trávit veškerý čas uvnitř domu, nechal v rámci přestavby vily v roce 1936 Alfréd Zenker přistavět k domu prosklenou lodžii.

Po znárodnění v roce 1946 Zenkerovi vilu opouští. Více o dalším pohnutém osudu rodiny se návštěvníci dovědí při komentovaných prohlídkách objektu.

Celý článek i s fotogalerií vyšel v časopise TURISTA 10/2025

Pro výjimečnou zachovalost se vile Felicitas přezdívá vila Tugendhat Karlovarského kraje.

Foto: Ladislav Zoubek

Kdo vyhledává zejména přírodní krásy a zajímavosti, ten jistě nepohrdne pozváním k návštěvě vyvěrajících minerálních pramenů, které najde v CHKO Slavkovský les a na katastru Františkových Lázní. Jejich propojení se světoznámým lázeňským trojúhelníkem navíc těmto místům dává nevídanou unikátnost.

Právě toulky po minerálních pramenech a vývěrech plynů, které přicházejí na povrch země puklinami z mnohakilometrových hloubek, bývají jedny z nejhezčích. Často na tato místa narazíme na naučných stezkách, jindy je v terénu najdeme i mimo značené cesty. Pro někoho může být motivací pro toulání se Karlovarským krajem velké množství památných stromů. Jiného zas zaujmou židovské hřbitovy nebo vysoká koncentrace kamenných a smírčích křížů na Ašsku a Chebsku.

Karlovarský kraj také nabízí řadu památek od doby románské přes gotiku a baroko až po secesi. Potěšit se tu můžete rovněž nevšedními výhledy z velkého množství rozhleden.

V souladu se snahami o odlehčení nejznámějších a přeplněných lokalit na následujících stránkách úmyslně vynechám vyhlášená a hojně navštěvovaná turistická lákadla. Namísto nich vás chci pozvat na pár míst, která ještě nejsou tolik známá či dostupná, a proto nabízejí relativně nerušený kontakt turisty s okolím a jejich „geniem loci“. Věřím, že i přes určité nepohodlí a absenci servisu právě toto jako turisté oceníte.

(Tento a následující články byly publikovány v časopise TURISTA 3/2020, ale informace v nich na aktuálnosti neztrácejí).

Foto: Ladislav Zoubek

Můžete se cítit jako na severu Evropy. Lesnatý kraj s rašeliništi a vlhkými loukami, s poměrně chladným a vlhkým podnebím. Člověk má někdy pocit, jako by se ocitnul daleko na severu Evropy. Svou rozlohou (celkem 606 čtverečních kilometrů) je Slavkovský les naší devátou největší chráněnou krajinnou oblastí.

Zdejší ochrana území má zásadní význam také pro zachování podmínek pro léčbu (za použití minerálních pramenů a rašeliny) v našich největších a nejnavštěvovanějších lázních, tedy ve slavném trojúhelníku Karlovy Vary – Františkovy Lázně – Mariánské Lázně.

Na Slavkovský les jsou také pěkné pohledy z dálky. Odkud přehlédnout Slavkovský les? Celý hřeben Slavkovského lesa je za příznivého počasí dobře vidět z rozhledny na Zelené hoře u Chebu, ale také od obcí Poustka, Skalná a Plesná, Josefova na Sokolovsku, ještě lépe pak z rozhledny Kapellenberg nad saským městečkem Shönberg (turistické místo na Hřebenové trase Krušných hor - západ), kam je možné dojít ze Skalné po značené pěší turistické stezce asi po 8 km.

Chodit pěšky Slavkovským lesem vyžaduje trochu tréninku. Nástupy z údolí řeky Ohře i jihozápadního okraje mezi Kynšperkem a Mariánskými Lázněmi jsou příkré a mají převýšení až kolem 500 m. Dostat se „po svých“ až do centra CHKO může být pro méně zdatné turisty poměrně náročné, přesto však stojí za to se sem vydat. Jen je nutné mít potřebné vybavení a zásoby s sebou.

(Tento článek byl publikován v časopise TURISTA 3/2020, ale informace v něm na aktuálnosti neztrácejí).

Slavkovský les, pohled z rozhledny na Krásenském vrchu

Foto: Martin Zíka

Lesnatý Lesný. Na ostrov klidu, zeleně, přírodních pokladů, pozůstatků bohaté geologické minulosti zdejšího kraje, rašeliniště a vývěry přírodních minerálek od jihozápadu dohlíží největší z vrcholů Slavkovského lesa – Lesný (983 m). Vrch je hoden svého názvu a – kromě průseku v horní partii – je pěkně zalesněný. Mnoho ovšem nechybělo a nemuselo tomu tak vůbec být. V plánech na vybudování vojenského újezdu Prameny na přelomu 40. a 50. let minulého století totiž byla také výsuvná dělostřelecká věž, jak ji známe z pohraničních pevností na naší severní hranici. Z Lesného by tato věž střežila celé údolí s dnešní silnicí č. 21 směřující od Chebu k Mariánským Lázním. Z krátkého období působení armády v této lokalitě najdeme dodnes zbytky budov a pozorovacích bunkrů v okolí zaniklé obce Smrkovec, která ležela severněji. Vrchol Lesného je dostupný po modré turistické značené trase (TZT) ze silnice od Vysokého sedla. Koho tam ale auto nevyveze, ten se musí vydat z nádraží Lázně Kynžvart po žluté TZT přes město a zříceninu hradu Kynžvart na rozcestí „Vysoké sedlo“ a odtud dále sledovat modré turistické značky. Z Lesného je pak možné sejít po modré TZT kolem hrázděné poutní kaple Panny Marie na rozcestí „Javořina“. Z tohoto místa se nabízí krátká odbočka k bývalému Podleskému mlýnu a k minerálním pramenům Radiovka a Nektar.

Pokud vám zbyde čas, pak si ve vesničce Podlesí můžete prohlédnout historickou hasičskou zbrojnici a v Úbočí najít za rybníkem a terénními pozůstatky hradu Boršegrýn malý, ale upravený židovský hřbitov. Za cíl si v tomto případě můžete zvolit Dolní Žandov, disponující vlakovým spojením na trati Cheb – Plzeň (odjezdy vlaků vám však doporučuji ověřit ještě před výletem), případně můžete využít autobusy z Podlesí nebo Úbočí. Popisovaná trasa má délku 19 km, s převýšením na Lesný asi 470 m a dolů 520 m.

Další pěkná trasa pro pěší vede po naučné stezce Mnichovské hadce. Kvůli – anebo spíše díky – odlehlosti lokality od větších lidských sídel zde zástupy turistů rozhodně nečekejte. Naučná stezka je přístupná od obce Prameny nebo z Bečova nad Teplou
po zelené TZT. Na zdejší 12 km okružní cestě se seznámíte s největším hadcovým výchozem u nás. Hadec, odborně serpentinit, vzniká ve velkých hloubkách a za
vysokého tlaku přetavením starších zásaditých hornin. Ve Slavkovském lese přítomnost hadce ovlivnila nejen výskyt endemitických druhů rostlin (jako např. rožce kuříčkolistého či arniky alpské), ale i složení podzemních vod, které vyvěrají na
povrch a některé z nich využíváme jako minerální kyselky. Na jednotlivých
zastaveních naučné stezky se seznámíte také s přírodními památkami Křížky a Dominova skalka, přírodními rezervacemi Úpolínová louka a Pluhův bor, historií zpracování hadce a jeho využití k dekorativním účelům a navíc ochutnáte také Grünskou kyselku nedaleko Nové Vsi.

(Tento článek byl publikován v časopise TURISTA 3/2020, ale informace v něm na aktuálnosti neztrácejí).

NS Mnichovské Hadce

Foto: Ladislav Zoubek

Neznačenou stezkou za dobrodružstvím Blatenský kanál mezi Božím Darem a Horní Blatnou je přístupný po trase 12 km dlouhé naučné stezky. Většina návštěvníků Božího Daru ale vyhledává spíše Ježíškovu cestu nebo Karlovu stezku, takže u Blatenského kanálu není nijak rušno.

Podobné je to i v případě Dlouhé stoky ve Slavkovském lese, jen vodítko v podobně značené naučné stezky chybí, a tak je výlet podél tohoto vodního toku zajímavější. Dlouhá stoka vytéká z uměle vytvořeného rybníka napájeného z rašelinišť NPR Tajga u Kladské a až po 24 km odevzdává své vody řece Ohři na soutoku v Lokti. Na své pouti sbírá drobné přítoky z rašelinišť NPR Kladské rašeliny mezi Kladskou, Prameny a kolem Nové Vsi, od Krásna už byl kanál využíván, a tok je proto dále regulovaný.

Další řádky jsou tipem na celodenní túru, a to pouze pro pěší turisty v pořádných botách, kteří zvládnou ujít alespoň 20 km za den. Ani o víkendu téměř nikdo nepotkáte, snad na začátku túry kolem NS Kladská nebo u rozcestí Potok Rota, pod přírodními památkami Křížky a Úpolínová louka, a pak až v závěru před městečkem Krásno. Na cestě se můžete těšit unikátním technickým dílem ze 16. století, severskou krajinou všude kolem, hadcovými výchozy na každém kroku a vzácným pocitem osamělého poutníka – něco takového nelze popsat, to musíte zažít.

Za start volíme Kladskou - od Kladské se dá průběh Dlouhé stoky v terénu poměrně dobře sledovat, do rezervace však samozřejmě vkročit nesmíme. Od konce první (starší) části NS Kladská je tak nutné pokračovat po silnici a zároveň cyklotrase č. 2135 směrem na Prameny, až dorazíme na rozcestí „Potok Rota“. Z tohoto místa vykročíme po červené turistické značené trase (TZT) směrem k rozcestí „Mýtský rybník“.
Asi po 250 m za rozcestím „Potok Rota“ pak křižujeme tok Dlouhé stoky – a právě v těchto místech odbočíme doleva na pěšinu, která se vine po hrázi nad pravým břehem Dlouhé stoky. Až na pár výjimek tato pěšina vede v celém popisovaném úseku, případně se pod ní nachází souběžná lesní stezka. Potěšitelné je i to, že budete kopírovat vrstevnici 800 m n. m., jako to udělali stavitelé Dlouhé stoky, a až teprve od Nové Vsi bude znát větší spád. Na turistickém rozcestí „Dlouhá stoka“, nacházejícím se pod NPP Křížky, máte možnost volby. Můžete vydat po silnici odbočkou NS Mnichovské hadce k NPP Křížky a NPP Úpolínová louka a dále společně s cyklotrasou
č. 2135 až na cyklistické rozcestí „U Dlouhé stoky“. Jinou možností je společně s Dlouhou stokou pokračovat po zelené TZT (směrem na Pluhův bor a Bečov nad Teplou).

Pokud zvolíte tuto (druhou) variantu, pak vám doporučujeme nenechat se
slepě vést zelenou TZT, která po 660 m odbočuje doprava, ale pokračovat po pěšině podél toku. Za NPP Křížky Dlouhá stoka kopíruje hranici pastvin a křižuje pár drátů oplocení, které se však dají snadno překročit. Kolem vodárny u obce Nová Ves musíme ohrazenou plochu obejít zleva (po mostě nad levý břeh a podél ohradníku k silnici).

Pokračování v dalším článku.

Dlouhá stoka, CHKO Slavkovský les

Foto: Ladislav Zoubek

Pokud se na cestu kolem Dlouhé stoky vydáte od května do října, je nutné počítat s dvěma věcmi - že pěšina bude v některých úsecích dost zarostlá a tam, kde jde souběžně s pastvinami se můžou pást krávy. Na rozcestí cyklotras „U Dlouhé stoky“
se obě výše uvedené varianty cesty spojí a lesní stezka i cyklotrasa č. 2135 stoku téměř kopírují až na úroveň napájecího rybníčku. Zde je nutné z pěšiny odbočit doprava a pokračovat dále po proudu stezkou nazvanou po místním rodákovi a krásenském patriotovi Hartvigu Rupertovi (1927–2003). Tento neúnavný „motor“ záchrany a obnovy památek ve městě a jeden ze zakladatelů Nadace Georgia Agricoly (založená v roce 1999 a zrušená roku 2018) je dodnes inspirací i pro mne. Když budete pozorní, neminete jeho jménem nazvanou vyhlídku u Dlouhé stoky.

Ještě před vyhlídkou je při cestě odbočka doleva k vrcholu Krásenského vrchu (777 m) s unikátní rozhlednou ve tvaru bájné babylonské věže. Za pěkného počasí se odtud
můžete potěšit výhledem na celé panorama Krušných i Doupovských hor a nejbližší vrcholy Slavkovského lesa. Příběh vzniku této rozhledny a život krásenského sochaře Willyho Russe (1887–1974), který se podílel na jejím návrhu, by vydaly na samostatný článek. V Krásně si akademického sochaře a keramika připomínají pamětní deskou v místě jeho bývalého ateliéru a na fasádě vedlejšího domu čp. 392 můžete obdivovat jeho plastiku Madony s dítětem. Jeho práci najdeme také ve vzdáleném Chomutově, kde je pohřben PhDr. Anton Gnirs. Český, avšak německy mluvící učitel a publikující archeolog, konzervátor, archivář a historik je dodnes uznávaným zakladatelem loketských muzejních sbírek. Gnirs zemřel dne 10. prosince 1933 v Lokti, pohřben je však v rodinném hrobě v Chomutově, kde byl roku 1935 vztyčen nový náhrobní kámen od Willyho Russe. Z dalších děl W. Russe vzpomeňme dnes již neexistující sochu J. W. Goetha v Mariánských Lázních či velká národopisná kachlová kamna, která dnes můžete obdivovat při prohlídce chebského muzea.

V Krásně náš výlet podél Dlouhé stoky končí. Nemusíme však hned spěchat domů, můžeme tu přespat v penzionu Fara a věnovat trochu času zdejším kulturním památkám a hornickému muzeu. Pokud byste ale raději věnovali svůj čas pohybu,
pak můžete druhý den pokračovat po žluté TZT ke Komářím rybníkům, které v létě nabízejí možnost koupání. Vody z Komářího a Nového rybníka odváděla Puškařovská stoka, která posilovala vodnatost Dlouhé stoky v Horním Slavkově. Tento tok je dalším
dnes téměř zapomenutým umělým vodním dílem ve Slavkovském lese. V úvodní části pod Komářími rybníky je však stále funkční. Žluté turistické značení nás od rybníků
vede dále k rozcestí „Třídomí, myslivna“, odkud se dá jít po zelené TZT na vrchol tajemné hory Krudum (s rozhlednou na monitorovací věži ČTÚ), případně až do Lokte.

(Tento článek byl publikován v časopise TURISTA 3/2020, ale informace v něm na aktuálnosti neztrácejí).

Národopisná kachlová kamna od Willyho Russe v Muzeu Cheb

Foto: Ladislav Zoubek

Kynžvartské kyselky
Stranou značených turistických tras (a i kvůli tomu málo navštěvované) jsou třeba prameny na krátké naučné stezce Kynžvartské kyselky – tedy Liščí, Kančí a Jezevčí pramen. O 500 m blíž k Lázním Kynžvart najdeme upravený pramen Tereza a v lesíku za ním vyvěrá Devátá kyselka II. (skruž, jinak bez úpravy). Všechna tato místa jsou dostupná pěšky z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy.

Farská kyselka
Rád chodím také k minerálnímu prameni Farská kyselka. Ten se sice nachází na modré a červené TZT vedoucí z Mariánských Lázní, od vývěru Balbínova pramene v centru města Je to však 7 km daleko (a o 180 m výše), takže tu člověk mnoho lidí nepotká.

Prameny u obce Prameny
Nedaleko obce Prameny (směrem na Kladskou) najdeme hned několik přístupných minerálních pramenů. Prameniště Giselina a Rudolfova pramene je zastřešené a prostor nabízí i přírodní lehátka, která evokují sluneční lázně a zároveň připomínají zaniklé Lázně Prameny. O necelých 50 m vedle se na Pramenském potoce nachází Nový pramen, zvaný také Prutovka. Po proudu směrem k obci objevíte ještě nově upravené místo a vývěr Barochova pramene. Ten nese jméno na počest zesnulého Františka Barocha, pracovníka správy CHKO Slavkovský les a objevitele vstupu do středověkého dolu Jeroným, dnes národní kulturní památky. K Barochovu prameni
vede modře značená odbočka z rozcestí v obci Prameny. Posilněni uhličito-železitou minerálkou jistě zvládnete také vycházku nad obec po obnovené křížové cestě se čtrnácti zastaveními, jež vede k dnes pobořené kapli Panny Marie. Začátek této neznačené stezky je v ulici u autobusové zastávky, nedaleko rozcestníku „Prameny“.

Grünská kyselka
O Grünské kyselce mezi obcemi Nová Ves a Louka je těžko věřit, že toto místo patřilo k jedněmz nejoblíbenějších výletních míst, disponující restaurací, stáčírnou a ambicí na vybudování lázní. I v současnosti si však k prameni pod slušivým altánem lidé jezdí pro
zdraví prospěšnou vodu. Budeme-li věřit rozborům, tak víc hořčíku, který je pro náš organismus nesmírně důležitý, v přírodním vývěru minerálky jinde na světě nenajdeme. Minerálka je stáčena ve velkém i z blízkého vrtu a prodává se pod názvem Magnesia.

Siardův pramen
Siardův pramen u obce Mnichov sice nepatří mezi minerální vody, od kostela sv. Petra a Pavla k němu však vede nenáročná stejnojmenná naučná stezka. U autobusové
zastávky v obci stojí smírčí kříž. A když už jsme v Mnichově, proč se nepodívat o necelé 3 km dále na vesnickou památkovou zónu v Popovicích?

Radioaktivní prameny
O léčbě radonovou vodou v Lázních Jáchymov jste už asi slyšeli – a třeba jste i absolvovali tamní léčebnou kúru. V Karlovarském kraji ovšem najdete ještě další dva prameny s radioaktivní vodou, a to v přírodním prostředí a volně přístupné. V srdci přírodního parku Halštrov na Ašsku, konkrétně v osadě Dolní Paseky je jeden z nich dokonce jímán a přímo nad pramenem najdeme vztyčený altán. Zato Radonka – pramen Břetislav u Plesné je v lese a pěkně upravený.

Radonka – pramen Břetislav u Plesné

Foto: Ladislav Zoubek

Cílem autorů Kreativního centra je prezentovat kulturní dědictví a tradici, vycházející z regionálních řemesel. Znovuoživena jsou tu typická řemesla, která se už dávno vytratila a jsou dochována pouze skrze předměty uložené hluboko v depozitáři hradu Loket. Hlavním cílem je připomenout umění našich předků, předat ho další generaci, inspirovat ji a napomoci znovuobnovení této charakteristické umělecké tvorbě také v praxi. Z tohoto odkazu našich předků by mělo být čerpáno pro výrobky a umění v 21. století. Jedná se o řemeslné umění stříbrných šperků s granátovým zdobením, porcelán, perníkové formy a modrotiskem zdobený textil, dále vyšívané hedvábné šátky.

Hrad Loket

Foto: Ladislav Zoubek

Před porcelánkou je pro klienty připraveno pohodlné parkování a vedle vstupu směrem k Návštěvnickému centru najdete obchod s výrobky porcelánky (označen jako "SHOP").

Návštěvnické centrum Thun 1794 největšího výrobce porcelánu v České republice společnosti Thun 1794 v porcelánce v Nové Roli je od roku 2013 vyhledávaným zážitkovým cílem v Karlovarském kraji, které ročně navštíví přes deset tisíc návštěvníků z celého světa.

Návštěvníci jsou přivítáni v Porcelánové zastávce - vstupní bráně Návštěvnického centra. Zde si mohou zakoupit vstupenku na některý z programů a prohlídek a prohlédnout muzeum porcelánu Nová Role. K dispozici je i kvalitní sociální zázemí a venkovní odpočinkové plochy se stojany na kola a houpačkami pro děti.

Prohlídky pro veřejnost jsou k dispozici každý den od pondělí do pátku v časech 10:45 a 13:45 pro individuální klienty, skupiny mají vlastní rezervace.
Součástí návštěvnického centra je i Porcelánová školička , kde si mohou především děti, ale i dospělí vytvořit svůj originální výrobek formou dekorace porcelánu. V hlavní turistické sezóně od května do konce září jsou k dispozici i soboty v časech 10:00 a 12:00.

Celý program probíhá za doprovodu porcelánové výroby znalých průvodců, kteří zajišťují mluvený komentář i během projekce filmu o výrobě porcelánu a následně prohlídky výrobního závodu.

V rámci prohlídky si návštěvník prohlédne galerii současné výroby porcelánu, dozví se historická fakta o porcelánové značce Thun 1794 a místní výrobě, zamíří do kina na film a nahlédne pod pokličku samotné porcelánové výroby - tradičního řemesla Karlovarského kraje, nechybí ani recept na výrobu porcelánu.

Návštěvnické centrum Thun 1794 provozuje Archa Loket z.s., jedním z průvodců je náš nový člen KČT, odbor Krušné hory Sokolov :-)

Před prohlídkou doporučuji předběžnou rezervaci nejlépe prostřednictvím e-mailu fabriktour@thun.cz nebo na tel.: 776 205 010 a 776 205 025. Více informací najdete na www.fabriktour.cz.

Těšíme se na vaši návštěvu

Provozní hala v Thun 1794 a.s.

Foto: Ladislav Zoubek

Lučinsko-svatoborský vodopád

Kolik znáte dvojvodopádů na soutoku dvou potoků? Ten Lučinsko-svatoborský na západním okraji Doupovských hor je před zraky turistů skrytý částečně pod silnicí z Dubiny do Dopovského Hradiště, kousek nad autobusovou zastávkou Doupovské Hradiště, Svatobor, rozc. Sestup svahem ze silnice je krkolomný, ale stojí za to. Na skalním čedičovém stupni je tu soutok Svaotoborského a Lučinského potoka, pod kterým si ještě voda přibližně dalších 20 m razí cestu čedičem, než se koryto může rozšířit. Svatoborský vodopád je vysoký asi 3,5 m, s menším průtokem, než Lučinský vodopád. Tady padá voda jen z výšky asi 2 m, ale má větší průtok. Soutok potoků je pod oběma vodopády.

V lokalitě severně nad Svatoborem byste našli ještě Vodopád u Pstružného potoka a západně od Velichova ještě Petrovský vodopád, oba s výškou kolem 4 m. Ty jsou už ale ve vojenském újezdu a běžnému turistovi nepřístupné.

Pokračování příště.

Lučinsko-svatoborský vodopád

Foto: Ladislav Zoubek

2.5.2026

PLESENSKÝ VÝŠLAP - 14. ročník

Turistická akce určená pro pěší i cykloturisty

Podrobné informace o akci

OKRES CHEB:

• KČT, odbor Union Cheb
• Klub českých turistů Aš

OKRES KARLOVY VARY:

• KČT, odbor Slovan Karlovy Vary
• KČT, odbor Mariánské Lázně
• KČT, odbor Slavoj Bečov nad Teplou
• KČT, odbor Barokní Valeč

OKRES SOKOLOV:

• KČT, odbor Krušné hory Sokolov
• KČT, odbor Chodov